Madrid a okolí – pokračování putování po Španělsku

První Andalusie, návštěva Madridu a okolí, část druhá!

První velká cesta do země španělské započala putováním nejprve po Andalusii a poté pokračovala do hlavního města a jeho okolí. Na první část tohoto příběhu Madridská první část o Parku Retiro a přilehlém okolí.

MADRID

Přijeli jsme na Atochu a vypravili se do centra hledat ubytování. Mělo se jednat o malý rodinný penzionek uprostřed té nejvyhlášenější ulice Calle Mayor. Odsud všude blízko, jak na nádraží a do centra jen pár metrů, prostě sen každého cestovatele. Přivítal nás v podvečer milý postarší pán. Vše nám ukázal, kde co je. Poradil, kam se zajít podívat, co je v blízkosti nejvíce zajímavého, kde si dát večeři a kam pro nákup. Doopravdy bylo vidět, že se pán vyzná a je místní. Ubytování. Zrekonstruované a i zachované v postarším stylu domu zapadajícího do okolní zástavby na Calle Mayor. Měl tam i přítulného kocoura, kterého našel někde na chalupě a vzal si ho s sebou do Madridu. 🐈

Po ubytování byl čas vyrazit do podvečerního Madridu. Projít si alespoň to blízké okolí, protože na další dny byly už jiné plány. I když jsem Madrid měla rozkouskovaný po odpolednech, tak jsem si v den odletu na něj vyhradila čas. Shrnu to všechno teď naráz, co vidět a tak, když se k Madridu už vracím podruhé.

Virtuální prohlídku započneme na Puerta del Sol, půlkruhové náměstí, které je i hlavním dopravním bodem. Nacházejí se tu linky cercanías 🚆a i metro 🚇. Kromě dvou kruhových fontán nás jako první upoutá socha medvěda, jak leze na strom 🐻🌳 . Jedná se o symbol města Madrid, v mapě naleznete pod názvem El Oso y el Madroño. Estatua Ecuestre de Carlos III. je jezdecká socha Karla III.👑 je také k nepřehlédnutí, nachází se přímo uprostřed náměstí. Na druhé straně náměstí uvidíme Real Casa de Correos, bývalou budovu pošty. Před ní se nachází nejdůležitější orientační bod nultého kilometru, Kilómetro Cero. Nultý kilometr nemá žádnou sochu, která by turistu praštila do očí, jako třeba nultý kilometr v Budapešti … proto koukejte pod nohy, ať tuto památku nepřejdete!

S bývalou budovou pošty v zádech pokračujte jakoukoliv libovolnou ulicí na Calle Gran Vía. Ženy tuto ulici ocení, je to něco jako Oxford Street v Londýně, nákupní třída 🛍! A je tam i Primark, což vím, že není historická památka, ale je velmi specifický. Moderní obchod v historickém centru. Má 6 pater a je to tam jak v muzeu iluze. Na zábradlích jsou umístěné televize, promítají různé efekty a k tomu hraje hudba. Kromě obchodů s oblečením, zde nalezneme i budovu ☎ Telefóniky. Tam, kde začíná anebo končí ulice Calle Gran Vía, záleží jen na našem pohledu. Ale dle mého začíná tam, kde nalezneme přepychovou budovu Edificio Metrópolis.

Po ulici Gran Vía dojdeme, spíše dojedeme metrem na Plaza de España, kde se nachází kromě fontány Fuente del Nacimiento del Agua i pomník spisovatele 🖋📖 Miguela Cervantese, Monumento Cervantes. Odtud budeme pokračovat ke královskému paláci se zahradami, Palacio Real de Madrid a Jardines de Sabatini. Rozsáhlé zahrady jsou zdobeny sochami, Filipa II, Karla III., Alfons X. Moudrý či třeba Ferdinand III. Svatý. Člověk by tu strávil i více času, kdyby nezačalo sněžit. Ano, čtete správně, že na konci března v Madridu sněžilo🌨❄. Bylo pod nulou a bílá nadílka zasypala Madrid.

Zděšení obyvatelé Madridu ihned šli ven do ulic podívat se na to nadělení, co se to děje, co to padá z oblohy. Já jejich nadšení nesdílela, zima není moje oblíbené roční období, a když je člověk na počátku jara a ještě tak daleko, tak už vůbec nechce vidět sníh! Snažila jsem se zdokumentovat sněžení v Madridu a v pozadí se měl tyčit Královský palác, jenže ouha, bylo šedo a šedobílá budova se doslova ztratila v té bílé a studené sibérii.

Zastavil mě tam pán, s prosbou, zda bych ho nevyfotila, tak jsem si myslela, oka, dobře. Asi si myslel, že s ním budu sdílet nadšení ze sněhu a že jsem asi Španělka. Začal mi vyprávět, že za svůj život nikdy neviděl sníh, jako v ulicích v Madridu, že je to nádhera a tak dále. Natož jsem se zeptala, jak dlouhá je to doba a on, že dobrých 38 let. Asi jsem ho zklamala, když jsem mu řekla, že to u nás máme každou zimu a že je to fakt otravný.

Sněžení neustávalo a tak i v těchto bojových podmínkách jsem se došla podívat k paláci, abych ho spatřila alespoň zvenčí. Prohlédla jsem si náměstíčko Plaza de Armería a barokní katedrálu ⛪, Catedral de Santa María la Real de la Almudena, která se nacházela ihned vedle. Jedná se o obrovskou stavbu a za návštěvu stojí. Zahrady Campo de Moro jsem vynechala. Byla jsem poměrně už dost mokrá a zmrzlá. Tudíž když se počasí umoudřilo, vydala jsem se k paláci znova.

Prošla jsem si další den i parky Jardines de la Cuesta de la Vega, Parque Luigi Boccherini a Parque Emir Mohamed. Ten poslední byl asi nejzajímavější a ten nese arabské prvky, fontánu ve tvaru hvězdy, Fuente en Estrella a poté arabské opevnění – Muralla Árabe. Nevynechala jsem ani most 🌉 Viaducto de Segovia, který se nachází poblíž a byl prostě při cestě.

Plaza Mayor, krásné obdélníkové náměstí výrazné červeno-bílé barvy. Uprostřed se nachází socha Filipa III. a kolem dokola je náměstí lemováno podloubím. Tam se nacházejí kavárny a restaurace a další drobné obchůdky v postranních uličkách. Ulice jsou překlenuty oblouky jako například: Arco de Cuchilleros nebo Arco de Cofreros. Zajímavostí je, že jsou tu obchůdky i se známkami, jako sběratelskými, filatelie tu frčí. Ještě než opustíte tuto oblast, zastavte se u Palacio de la Santa Cruz, také se kousek nachází kostel Parroquia de la Santa Cruz, a to vše na náměstí Plaza de la Provincia. Večer bývá toto náměstí krásně osvětlený.

A pokud budete mít hlad anebo jen chuť nasát tu místní atmosféru a jít jen koštovat, co se dá, tak navštivte vnitřní krytý trh z roku 1916, Mercado de San Miguel. Nachází se na náměstí Plaza de Miguel. Ihned mezi Calle Mayor a Plaza Mayor.

Co se týče různých malých náměstíček a kostelíčku, je jich tu doopravdy hodně, takže hurá do víru velkoměsta a kochejte se ulicemi, náměstími a hlavně se neztraťte.

Již jsem zmínila čtvrť Cortes, tak právě zde se nachází Congreso de los Diputados – poslanecká sněmovna. Když jsem procházela kolem, upoutal moji pozornost dav lidí s kamerami a další jedinci trénující si text pro přímý přenos. Místo toho, abych si všimla sochy Cervantese… No nic, tak příště.

Když pak počasí nepřálo, strávila jsem ho v muzeum 🎨 Prado, na půl dne hned zábava. Každý si tam najde své, to zajisté. Viděla jsem 👨‍🎨👩‍🎨Dürera, Caravaggia, Da Vinciho, Velzqueze, Goyu, Greca, Rembranta a i Picassa. Nachází se u Paseo del Prado a v okolí nalezneme sochu Goyi a také Velasqueze. Došla jsem se podívat i na RAE – Real Academia Española, jedná se o Španělskou královskou akademii, která měla za úkol sjednotit a ustálit jazykové zvyklosti, například gramatiku, slovní zásobu a pravopis španělského jazyka. Opodál se nachází i památník padlým – Monumento a los Caídos por España.

Madrid jako takový je ideálním výchozím pro cesty do okolí. Jako byla Malaga, tak i Madrid je dobře zvolená destinace pro další výlety. A proto pokračujeme dále.

TOLEDO

Město Toledo se nachází ve středním Španělsku, v Kastilii. Leží na řece Tajo a terén města je poměrně dosti kopcovitý a skalnatý.

Od nadvlády Říma se zde těžila železná ruda a z ní se vyráběly zbraně, známé jsou meče z toledské oceli, ty se dostali na vrchol v maurském období. Město jako takové už od středověku mísí různé kultury a to křesťanské, židovské a arabské. V 16. století tu žil a tvořil malíř El Greco (česky Řek), který odešel z Říma, protože mu papež nedovolil přemalovat Sixtinskou kapli. V 16. století dochází k úpadku celého města, ač jih Španělska bohatne ze zámořských objevů.

Příjezd do Toleda byl hned v ranních hodinách. Počasí se na nás mračilo už od brzkého rána a vypadalo to, že každou chvíli sprchne. Nad hlavou se nám honila šedá mračna a teplota ukazovala 4 stupně nad nulou. Jaký luxus oproti dnu předtím, kdy bylo i pod nulou. Do Španělska se jezdíme přece ohřát, a když cestujeme low-cost, tak nepočítáme s tím, že by někde mohlo sněžit anebo mrznout. Tudíž jedeme na lehko. Pro loňský rok jsem se už poučila a jela připravena a vybavena teplejším oblečením.

Vlak dojel do stanice 🚆 Estación de Toledo Adif, přivítala nás krásná budova, vystavěná v arabském stylu (mudéjarský s největší pravděpodobností). U nádraží stojí zajímavá fontána ⛲ Fuente de Cabrahigos a opět na kruhovém objezdu. Po vedlejší silnici jsme se vydali vstříc historickému centru, nikde nikdo, ráno město zelo prázdnotou. Směřovali jsme přes most 🌉 Puente de Alcántar, pod námi protékala řeka Tajo (španělsky čti Tacho). Po cestě jsme minuli fontánu Fuente Nueva Paseo de la Rosa a historický objekt Albergue Castillo de San Servando.

Jako další nás po cestě vzhůru přivítala brána Puerta de Doce Cantos (brána dvanácti zpěvů či písní), až jsme došli, tedy prošli obloukem s názvem Arco de la Sangre (krvavý oblouk) na velmi zajímavé a v centru ukryté malé náměstíčko Zocodover. Kousek opodál stojí Alcázar de Toledo, bývalá maurská pevnost ze 16. století, nyní vojenské muzeum a z části knihovna.

Naše kroky neminuly katedrálu, ale nechali jsme si ji na později, směřovali jsme na druhou stranu města, obhlédnout další brány a kusy městského opevnění – Puerta del Sol, Puerta de Valmardón a jako poslední, tu nejvzdálenější Puerta Nueva de Bisagra a Puerta de Alfonso VI.

Centrum jsme obešli parkem Parque Recaredo, zahlédli Torreón de los Abades až došli k další bráně a to Puerta del Cambrón. Na Plaza San Juan de los Reyes se nachází Palacio de la Cava a klášter Monasterio de San Juan de los Reyes, který byl vystavěn v 15. století. Vstupné jsou 3€ a má krásné arkády s velkými ambity.

Toledo nemá jen maurské a křesťanské památky, ale také synagogu Sinagoga de Santa María la Blanca a také židovský dům – Casa del Juído. Z těch arabských památek můžeme uvést třeba Baños Árabes del Ángel. A z těch křesťanských poté katedrálu.

Katedrála se nachází i náměstí Plaza del Ayuntamiento, kde spatříme i radnici a také Palacio Arzobispal, tedy biskupský palác. Stavba katedrály – Santa Iglesia Catedral Primada de Toledo je vrcholně gotická katedrála ze 13. století. Jejím vzorem byla katedrála v Bourges a i tak nese nějaké prvky mudéjarského stylu. Prohlídka celé katedrály stála tenkrát asi 15€, ale pokud chcete jen nahlédnout a třeba se pomodlit, je to možné zdarma v přístupné části, což je milé a ocení to i turisté.

Zajímavostí je, že v ulici Paseo Tránsito se nachází Museo del Greco, je věnované španělskému malíři El Greco 👨‍🎨🖼 a vstupné jsou 3€. Musím říci, že mě více zaujal dům a ta stavba celkově než to umění. Byl mu vystavěn i pomník.

Po cestě zpět na nádraží jsme zvolili cestu po hlavní silnici. Směřovali jsme přes most Puente de Azarquiel, pod námi protékala řeka Tajo a vedle ní se na druhém břehu rozkládal park Parque de Safont.

ALCALÁ DE HENARES

Opět jsme v ranních hodinách vyrazili směr nádraží a vydali se do Alcalá de Henares. Město se nachází asi 30 kilometrů od Madridu a dokonce je zapsáno i v UNESCO. Narodil se tu spisovatel Miguel de Cervantes y Saavedra, kterého proslavilo dílo o Důmyslném rytíři Don Quijote de la Mancha. Určitě každý o tomto dílku něco slyšel, i když ho nikdy v životě nečetl.

Po cestě z nádraží jsme skoro ihned narazili na zajímavou stavbu. Palacete de Laredo, jedná se o historický objekt a muzeum. Stavba je to velmi originální mezi ostatními budovami doslova vyčnívá, nepřehlédnete ji. Prošli jsme kolem Colegio del Rey a Colegio de Santa Maria de la Regla y de los Santos Justo y Pastor, dříve škola, nyní historická budova se zajímavou fasádou, za pohled zvenčí určitě stojí. A dále jsme pokračovali kolem další historické budovy dnešní univerzity, která je zapsána na seznamu UNESCO. Minuli jsme parčík s názvem Plaza de San Domingo s pomníkem kardinála Cisnerose, až jsme došli na náměstí Plaza de Cervantes, kde se nachází i jeho socha.

Nejdůležitějším místem tohoto města je ulice Calle Mayor, která nás dovede až k rodnému domu Cervantese, Casa Natal de Cervantes. Nepřehlédneme jej, na ulici se nachází sousoší Dona Quijota a Sancho Panchy 🐎. Zde je muzeum 🖋📖 literárního velikána a je přístupné. Vstupné je zdarma a můžete se kromě stavby pokochat i expozicí ve dvou patrech, která obsahuje plno dalších verzí Dona Quijota v dobovém originále. Na stejné ulici nalezneme u rodný dům Manuela Azañy – španělský levicový politik a předseda vlády za druhé republiky (období Občanské války ve Španělsku), po porážce republikánů uprchl do Francie do exilu.

Když projdeme centrum až na konec, narazíme na bránu Puerta de Madrid a za ní se skrývá mohutné opevnění města – Muralla de Alcalá de Henares. Do tohoto komplexu lze vstoupit, ale vypadá to tam velmi nevzhledně, nachází se tam parkoviště, ale také i unescem oceněná památka Antiquarium y Torre XIV. Ihned u brány Puerta de la Torre XIV. Na každé věži v tomto objektu jsou uhnízdění čápi.

U stavby biskupského paláce – Palacio Arzobispal, který se nachází na druhé straně, stojí další dvě věže a to Torreón de la Fuerte (věžička síly) a Torreón de Tenorio (věžička svůdníka, ve významu osoby don Juan) a to přesně jako součást biskupství. Hned vedle naší pozornosti neunikne ani brána Puerta de Burgos a poté průchod Arco de San Bernardo. Kterým opustíme město a dorazíme do parku O‘Donnell. A můžeme směřovat zpět na nádraží. Je to takový výlet na půl den.

Co dále nalezneme v Alcalá? Nespočetné množství kostelíků, parroquias, věží a vítězných oblouků, také parků a zajímavých náměstíček s nějakým monumentem. Dále za městem, podél řeky Henares nalezneme různé vyhlídkové body na město, také jeskyně a rozpadlé hrady, už jen ruiny pevností.

✈

A tímto končí putování po kraji španělském a další den se vydáváme po ještě pár hodinách strávených v Madridu směr letiště Aeropuerto Madrid Barajas. Zážitek to byl, to ano. Letiště je velikánské, spoje jedou do terminálu 4 a odlety z dalších terminálů jsou dobrá bojovka. Ale ve finále jsme všechno stihli, i když jen o chlup. Letadlo nám neuletělo a dobro došli.