Ve třetím díle TOP 10 z jižních Čech se podíváme na romantický zámek ležící přibližně 10 kilometrů od Českých Budějovic. Dostupný je jak autem, tak autobusem. V obou případech nás čeká výstup na pořádný kopeček. Pak se nám jako na dlani ukáže zámek s krásnými rozlehlými zahradami. Můžete si zde udělat i příjemnou procházku a prozkoumat různá zákoutí zámeckého parku.

O Budějcích jsme si toho už řekli hodně a je na čase se podívat zase jinam. A tak teď společně navštívíme zámek Hluboká. Ach Hluboká. Kouzelná a možná i prokletá? Proč právě to? Pojďme se na to podívat!

V předchozích dílech jsem si zvolila dvě města. Nyní je na čase navštívit nějaký hrad nebo zámek, aby nabídka byla opravdu různorodá. Možná se v některém z příštích dílů podíváme i na nějakou přírodu, kdo ví!

Hluboká nad Vltavou

Úplně první zmínka o hradu stojícím v této lokalitě pochází z poloviny 13. století. Na místě dnešního zámku Hluboká byl založen hrad Froburg. Byl vystavěn právě zde (viz mapa) a to ze strategických důvodů. Jednalo se o raně gotický hrad. Jeho zakladatelem byl český král Václav I.

Název hradu nám zůstane už navždy záhadou. Jak to tenkrát doopravdy bylo? A jaké jméno hrad nesl v tehdejších dobách? O původu názvu (Froburg nebo Hluboká) se vedou spory. Jedna strana tvrdí, že hrad získal svůj název díky svému umístění hluboko v lesích, jiná naopak prosazuje názor, že se tak stalo kvůli výstavbě na skále nad hlubokým vltavským údolím.

Strážný hrad založil Václav I. a byl královským majetkem. Bohužel díky nepřízni osudu se hrad často dával do zástavy. Vystřídalo se zde mnoho majitelů. A jak tomu bývá, každý se zde realizoval po svém. Tudíž hrad prošel mnoho přestavbami. Naštěstí z toho nevznikl paskvil, ale kouzelný zámek (a teď už předbíhám staletí).

Hrad Froburg vlastnil v druhé půli 13. století Čéč z Budivojovic, kterému ho dal král Václav I. do zástavy. Král Přemysl Otakar II. hrad Čéčovi odebral a začlenil jej opět mezi královské panství a hrady. V roce 1278 získal panství Záviš z Falkenštejna spolu s rukou královy vdovy Kunhuty. Kunhuta a Záviš nepobyli spolu dlouho, Kunhuta brzy umírá.

Václav II. a jeho rozpory se Závišem vedly k tomu, že jej nechal uvěznit. To se ovšem nelíbilo jeho přátelům, kteří se vzbouřili a požadovali jeho okamžité propuštění. Václav velmi vychytrale využil situace, která se mu naskytla. Vzal milého Záviše a vodil ho od jednoho vzbouřeného hradu ke druhému. Pod pohrůžkou popravy Záviše nutil vzbouřence, aby kapitulovali. Doposud se mu to dařilo a vše vycházelo, ale jen do doby než došli k Hluboké. Tu v té době už vlastnil Vítek z Krumlova, Závišův bratr. Vítek neuvěřil hrozbě krále a hrad nevydal. Pro Záviše to už dobře nedopadlo. Byl pod Hlubokou sťat. Stalo se tak 24. srpna 1290 na louce pod hradem a hrad se dostal do držení královské komory.

Na počátku 14. století byl hrad opět v držení českých králů a ti jej i nadále zastavovali, jak se jim zachtělo. V roce 1356 Hlubokou vykoupil Karel IV. a ve svém díle Majestas Carolina ji přiřadil k hradům, které nesmějí být zastavovány. Bylo to prospěšné a čeští pánové to dodrželi? Rozhodně ne!

Hned po smrti Václava IV. byla Hluboká opět zastavena, tentokrát Mikuláši z Lobkovic. Od něj hrad vykoupil v roce 1454 Jiří z Poděbrad a dal Hlubokou zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitála. Ale po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let, z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. listopadu 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitálu.

V roce 1490 bylo panství Hluboká opět zastaveno, tentokrát Vladislavem II., Vilémovi z Perštejna. Pernštejnové se na hlubockém panství intenzivně věnovali hospodářské činnosti a v okolí zakládali rybníky. Po smrti Viléma z Perštejna patřila Hluboká na krátký čas jeho bratru Janovi, který v roce 1534 Hlubokou postoupil svému švagrovi Ondřeji Ungnadovi ze Suneku. V roce 1561 vykoupila hlubocké panství od Suneků královská komora, od které panství v roce 1562 koupil Jáchym z Hradce († 1565).

Konečně páni z Hradce přiložili ruku k dílu a nechali přestavět starý gotický hrad na renesanční zámek. Tato přestavba byla finančně náročná a tak zadlužený Jáchym Oldřich z Hradce († 1604) v prosinci 1598 prodal Hlubokou Bohuslavovi Malovcovi z Malovic († 1608).

Doba pobělohorská nepřinesla Hluboké žádné lepší vyhlídky. V roce 1623 byl Malovcům za jejich účast na stavovském povstání majetek zkonfiskován. A tak roku 1628 hlubocké panství získal španělský císařský vojevůdce Baltasar Marradas. Prodal mu celé toto panství císař Ferdinand Habsburský. A kdo to byl tento záhadný Španěl? Marradas byl šlechtic, rytíř a císařský polní maršál. Už podle jména poznáme, že se jednalo o Španěla. Jako voják si svou kariéru na našem území vybudoval na dvoře Rudolfa II. Zúčastnil se boje proti českému odboji třicetileté války a stal se guvernérem Prahy a českých zemí.

Po smrti Marradase v roce 1638 panství zdědil jeho synovec Francesco de Salant y Marradas. V roce 1661 hlubocké panství koupil Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu. Jedná se o zakladatele jihočeské větve tohoto rodu. Ta tu pak sídlila po skoro tři století. Z iniciativy knížete Adama Františka byl zámek na počátku 18. století přestavěn v barokním slohu podle plánů stavitele Pavla Ignáce Bayera a jeho následovníka Antonína Erharda Martinelliho.

Během válek o rakouské dědictví byl zámek obsazen nejprve francouzským vojskem, potom v roce 1744 krátce pruským vojskem, které Hlubokou značně poničilo. V polovině 19. století došlo k další přestavbě, a to za Jana Adolfa II. V této době zámek získal svou novogotickou podobu. Zámek se měl stát reprezentačním sídlem Schwarzenbergů. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor, který se mimo jiné také dechberoucí. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením vídeňského architekta Damasia Deworezkého.

Posledním soukromým majitelem zámku byl Adolf Schwarzenberg, který financoval výstavbu československého opevnění a také Benešovu exilovou vládu. V roce 1939 byl Adolf nucen se svou manželkou emigrovat do zahraničí, protože odmítl spolupracovat s nacisty. V roce 1947 byl jeho majetek zkonfiskován. A o dva roky později, v roce 1949, byl majetek Schwarzenbergů zestátněn a zámek Hluboká se tak stala státním zámkem.

A proč jsem na začátku nazvala Hlubokou prokletou? Napadlo mě to v souvislosti, že je to doopravdy krásné a kouzelné místo pro svatbu. Krásný zámek, částečné soukromí a oddělení od turistů a velké upravené zahrady. Ale když tak slyším, kolik lidí se tam vzalo a za nějaký čas se rozvedlo, tak to není už tak pohádkové, jak to ze začátku vypadalo. Kdo je odvážný, ať si to klidně zkusí a za pár let si povíme 😄

Ale ne, tak záleží na každém z nás, jak ten svazek manželský dopadne, nemusí to být jen místem, ale je to taková pověra tu u nás.

A co je na zámku k vidění?

Určitě více Vám poví oficiální stránky. Ale momentálně si návštěvník může vybrat jeden ze šesti prohlídkových okruhů. Od základního okruhu, který nabízí reprezentační pokoje. Uvidíme například ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní. Dalším okruhem je okruh složený ze soukromých apartmánů, které přibližují život posledních majitelů po romantické přestavbě v polovině 19. století. K vidění je na tomto okruhu lovecká jídelna, přípravna, pracovna, mramorový sál, ložnice, pokoj pro služku a původní sanitární vybavení WC s koupelnou. Technickou zajímavostí je osobní a nákladní výtah.

Prohlídkový okruh kuchyně a hostinských pokojů je momentálně uzavřen. V zimním období zámek nabízel i zimní prohlídkový okruh, ten je nyní také uzavřen, ale třeba se nám ještě poštěstí ho někdy v budoucnu shlédnout.

A posledním „okruhem“ je výstup na věž. Proto si připravte nohy a hurá vzhůru. Jedná se o neogotickou věž s cimbuřím, která měří od nádvoří 52 metrů, od dolního parteru zámeckého parku 58 metrů. Je o něco nižší než Černá věž v Českých Budějovicích, která měří 72 metru, ale má však o 20 schodů na ochoz víc, celkem 245. Připočteme-li k výšce věže výšku ostrožny, na které zámek stojí, díváme se na okolní krajinu ze 102 metrů. Za jasného počasí jsou výhledy opravdu malebné, a proto doporučuji navštívit a pokochat se jihočeskou krajinou. Pokud v dáli uvidíte mohutný kouř z alespoň jedné tlusté věže, tak gratuluji, našli jste Temelín (jadernou elektrárnu, na kterou tu moc hrdí nejsme, je vidět snad odevšad!) 😄

Hluboká ve filmu

Babovřesky

Pokud se chcete zasmát nad komedií, nad kterou není nutné přemýšlet, pusťte si Babovřesky. Co shlédnete? Klasickou „troškovskou“ komedii. Není to přímo Slunce, seno ani Kameňák, ale daleko k tomu Babovřesky nemají. Je to komedie ze života současné jihočeské vesnice Babovřesky, která s nadhledem a nadsázkou, sleduje kupící se nedorozumění a různé souhry náhod, které pořádně zamotají hlavu místním obyvatelům. V příběhu nechybí nic z české povah. Ať je to láska, žárlivost, závist, intriky a vtipné okamžiky, ve kterých se někteří poznáme.

Natáčelo se na mnoha jihočeských místech a jedním z nich byla i Hluboká. Hluboká jako obec, lokalita, nenatáčelo se přímo na zámku.

🏰

A kam se podíváme ve čtvrtém dílu, tak to se nechte překvapit! 😇