Tímto dílem jsme překročily první polovinu cestovatelských článků z Jižních Čech. Pojďme se podívat na v pořadí šestý díl TOP 10 z Jihu. Tentokrát navštívíme město Tábor. Město, které je plné malých spletitých uliček, malebné krajiny s Jordánem a nepřehlédnutelnou věží. Město charakteristické husitskou minulostí, o které jsme se ještě v žádném našem zastavení nezmínili. Více o této historické etapě neleznete zde pro lepší přehled. 😉
Tábor
Osídlení dnešního města Tábor sahá až do doby halštatské a laténské. Uvádí se, že již ve 2. století př. n. l. zde mohlo existovat keltské oppidum, ale tato informace není historicky podložena. Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské.
Hrad Hradiště byl v na místě dnešního Tábora vystavěn v průběhu 13. století a postupem času kolem něj vzniklo i město, které známe jako Tábor. Hrad nechal vybudovat Přemysl Otakar II. Další záznam nám odhaluje jedny z prvních obyvatel na území dnešního Tábora. V roce 1368 zde sídlili páni Hněvka a Konrád. Pak tato oblast spadla do moci pánů z Ústí. V této době byl již vystavěn kostel svatého Filipa a Jakuba pod hradem a začalo vznikat opevnění budoucího města.
Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory. Zakladatelé města, pocházeli z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony řídící se pouze zákonem Božím. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmané. Občané se nazývali táborité.
Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmané, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.
Roku 1420 na podzim došlo ke změně. Začali se vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.
Od roku 1437 byl Tábor královským městem 👑 . Tehdy mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem. 🦁
V polovině patnáctého století, roku 1452, město se vzdalo sedmnáctitisícovému vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad a zavázalo se mu věrností. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi Janu Rokycanovi. Mikuláš Biskupec z Pelhřimova byl uvržen do vězení. To nebyl konec problémů tohoto století. Po celou dobu bylo město sužováno nedostatkem vody. A tak v roce 1492 byla na okraji města vybudována vodní nádrž Jordán. Její název pochází od řeky Jordán ve Svaté zemi.
Na počátku 16. století, roku 1512 byla dokončena stavba chrámu Proměnění Krista Pána na hoře Tábor – stavitelem byl pražský mistr Staněk. O dvacet let později, v roce 1532, byl Tábor postižen velkým požárem. Bylo značně poškozeno město i hrad. Ani o století později Táboru nebylo přáno. Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23. 8. 1648 dobyt Tábor.
Na přelomu 18. a 19. století došlo v Táboře k několika změnám. Roku 1750 byl povýšen Tábor na krajské město a svůj status si udržel až do roku 1848. V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno reálné gymnázium. Jednalo se o první střední školu svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii. Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města – od hradeb a bran Starého města směrem k již vybudované železnici. Na táborském náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena Myslbekova socha Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského, které dodnes zdobí náměstí.
Dvacáté století přináší Táboru už elektrifikaci a konání významných událostí. V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, elektrická dráha Tábor – Bechyně, kterou projektoval ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902. Druhý nalezneme v Bechyni. V roce 1902 byla v Táboře velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava. O 4 roky později, 1906, se konala v Táboře akce světového významu – první výstava o Janu Husovi. V roce 1918 při cestě vlakem z exilu do vlasti se 21. prosince 1918 zastavil v Táboře T. G. Masaryk a promluvil k velkému lidovému shromáždění. 25. března 1920 prezident ČSR opět navštívil Tábor při oslavách 500. výročí založení města.
V roce 1929 se v Táboře konala rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava, spojena s výstavou československého válečnictví, pořádalo ji ministerstvo národní obrany. Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návštěva prezidenta ČSR T. G. Masaryka dne 30. června.
Hrad Kotnov 🏰
Z gotického hradu se dodnes dochovala pouze jen válcová věž. Tato věž nese název Kotnov. Jeho ostatní části byly postupně od 17. století zničeny novými přestavbami. Věž je nejstarší ukázkou bateriové věže u nás, arkýřem se vysunoval trám s kladkou a jeho pomocí byla nahoru vytahována děla. Hrad Kotnov prošel spolu s Bechyňskou bránou v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Věž dnes slouží jako vyhlídka a je přístupná. Měří 25 metrů a nahoru vede celkem 155 schodů. Vychutnat si můžete překrásný výhled na starobylou část Tábora, Klokoty a lesy v okolí řeky Lužnice.
Hrad původně nesl jméno Hradiště. Byl založen na vysokém skalnatém ostrohu nad Lužnicí králem Přemyslem Otakarem II. ve 2. polovině 13. století. Poté, co jej zničili Vítkovci, hrad dali Sezimové z Ústí ve 14. století obnovit. V 15. století byl hrad Kotnov zapojen do hradeb nově vzniklého Tábora. Po dobytí města Sezimovo Ústí roku 1420 zde husité založili město a nazvali je Hradiště hory Tábor, podle biblické hory. Půdorys města byl přizpůsoben vojenským účelům.
Označení Kotnov se používá až od 16. století a vztahuje se k mírně zploštělé válcové věži, která objektu dominuje. Věž však stála již dříve a v husitské době byla pravděpodobně zvýšena. Do poloviny 15. století byl hrad výrazně přestavěn a opevněn, o století později (roku 1532) poškozen při rozsáhlém požáru. V roce 1613 došlo k přestavbě jeho části na pivovar, jehož provoz se dále rozrůstal a převážná část původního hradu musela ustoupit nové zástavbě. V průběhu 19. století došlo v areálu ke zboření části budov pivovaru, ale i dalších původních objektů. Hrad už neměl charakter pevnosti.
Hrad Kotnov můžeme zařadit mezi tzv. francouzské kastely – v tomto typicky českém provedení však věže nevystupovaly před hradbu a tudíž plnily více funkci pasivní a estetickou. Zajímavostí je také to, že nárožní věž je nejstarší bateriovou věží u nás.
A co dál?
Ujít naší pozornosti nemůže táborské Žižkovo náměstí. Z dálky vyniká gotický děkanský chrám, který je situovaný v nejvyšším bodě návrší (na severní straně náměstí), a honosná pozdně gotická budova radnice, v jejíchž prostorách je umístěna expozice Husitského muzea a vstup do táborského podzemí. Žižkovo náměstí obklopují architektonicky cenné měšťanské domy – Škochův dům, dům čp. 12, 13, 16, 17, 18, 19, Lichvicovský dům a Ctiborův dům. A uprostřed náměstí se vyjímá renesanční kašna a pomník Jana Žižky z Trocnova.
„Přejdi Jordán!“ 🎶 🌊 Ke koloritu Tábora prostě patří nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě zvaná Jordán. Byla vybudována v roce 1492 jako zásobárna pitné vody pro město. Vodní nádrž má plochu asi 50 ha a maximální hloubka činí 14 metrů. Původně chtěli Táborští v Jordánu chovat také ryby, ale nadměrné rozměry nádrže neposkytovaly k tomuto účelu dobré podmínky. Přesto je Jordán známý jako rybářský revír s kapitálními úlovky. Pod hrází se nacházejí rybí sádky a velká štičí líheň. Od roku 1830 do roku 2011 proto už Jordán nebyl vypuštěn a nadále zůstal užitečný především jako vodní zdroj. Poté rybník prošel stavební úpravou a byl vypuštěn. Při této skutečnosti byl proveden archeologický průzkum. Bylo odhaleno sídliště ze starší doby bronzové a středověká cihelna. Volný čas zde můžete strávit na Sluneční pláži anebo zarelaxovat na protějším klidném břehu. K Jordánu patří také další přírodní zajímavost, 18 metrů vysoký Jordánský vodopád, kterým při vysokém stavu přepadá voda z nádrže do Tismenického potoka.
A sladkou tečku na závěr? Navštivte Muzeum čokolády a marcipánu v Táboře 🍫, kde na vás čeká i čokoládový Jarda Jágr! Víc neprozradím, sami poznáte na místě. 😉
