Vinska cesta Hercegovina

Pojďme se spolu podívat do jedné, pro nás, zapomenuté vinařské oblasti. V sekci našich článků „poznej, co piješ“ tentokrát zavítáme za vínem. Ale ne jen tak za ledajakým vínem. Pojedeme až na jih Bosny a Hercegoviny, za odrůdami vín, které jsou pro nás neznámé.

Jih Bosny protíná vinařská cesta. Není moc známá, ale po důkladném googlení o ní něco zjistíte. Až na místo dorazíte, bude vám jasné, že jste v kraji vína. Vinice v údolí, slunce nad hlavou a vinný nápoj na dosah. Vítejte na Vinska cesta Hercegovina.

Vinska cesta Hercegovina (neboli Hercegovská vinná cesta) je turistická a vinařská trasa, která propojuje vinařství, restaurace, historická města a přírodní zajímavosti od města Ljubuški až po Trebinje. Byla vytvořena jako projekt na podporu místních vín, gastronomie a turistiky. Čím je oblast Hercegovina výjimečná? Především středomořským klimatem, se slunečními léty s vysokými teplotami a minimum srážek. Také velmi kamenitou krasovou půdou, kde se vínu dobře daří. Tyto podmínky napomáhají pěstovat velmi silná aromatická vína.

Historie vína v oblasti současné Bosny a Hercegoviny

Vinařství v Bosně and Herzegovině má velmi dlouhou historii, která sahá více než 2 000 let do minulosti. Díky středomořskému klimatu v jižní části země, kolem města Mostar a regionu Herzegovina, se zde pěstuje vinná réva už od antiky.

První organizované vinohrady zde zakládali už Římané po začlenění oblasti do římské provincie Illyricum. Réva se pěstovala hlavně v údolí řeky Neretvy. Římané přinesli techniky lisování vína, skladování i obchodování.

Ve středověku pokračovala vinařská tradice především v klášterech. Katolické i pravoslavné komunity používaly víno při liturgii a uchovávaly znalosti o výrobě vína. Obchodní stezky přes Dubrovník pomáhaly vývozu místních vín směrem k Jadranu.

Po příchodu Osmanů v 15. století a po dobu trvání Osmanské říše (15.-19. století) vinařství postupně upadlo kvůli islámským zákazům alkoholu, ale nikdy úplně nezaniklo. Křesťanské obyvatelstvo dál pěstovalo révu a vyrábělo víno hlavně pro vlastní potřebu.

Velký rozvoj přišel v době Rakousko Uherska po roce 1878. Rakousko-Uhersko modernizovalo zemědělství, zakládalo nové vinice a přineslo moderní evropské vinařské postupy. Tehdy začaly vznikat i profesionální vinařské podniky.

Během 20. století za socialistické Jugoslavie bylo vinařství organizováno převážně státními podniky. Produkce byla zaměřena na velké objemy. Nejvýznamnější místní odrůdy: Žilavka — aromatická bílá odrůda z Hercegoviny; Blatina — červená odrůda známá jemnější strukturou.

Po válce v 90. letech se vinařství postupně obnovilo. Dnes je Hercegovina považována za jedno z nejzajímavějších vinařských míst Balkánu. Moderní vinaři kombinují tradiční odrůdy s moderní technologií a vína získávají ocenění i v zahraničí. Hlavní vinařské oblasti: okolí Mostaru, Čitluk, Trebinje a oblast Međugorje.

Hercegovina jako vinařský region

Hercegovina je popisována jako „země světla“ – oblast s výrazným středomořským klimatem, krasovou krajinou, velkým množstvím slunce a řekou Neretvou, která je považována za „tepnu regionu“. Právě kombinace slunce, kamene a suchého podnebí vytváří ideální podmínky pro pěstování vinné révy.

Město Čitluk je označováno jako srdce vinařské Hercegoviny. Spolu s ním i oblast Brotnjo je „kolébka vinařství Bosny a Hercegoviny“. Téměř každá rodina v této oblasti má vlastní vinici a vinařství je součástí každodenní kultury.

Unikát světového vinařství jsou Kamenné vinice. Jedním z nejslavnějších míst jsou „Kameni vinogradi“ (Kamenné vinice) v oblasti Blizanci, která májí rozlohu přes 100 hektarů. Jedná se o původně kamenitou pustinu, která byla přeměněna na vinice. Pěstuje se zde hlavně odrůda Žilavka. Pokud někde v uvidíte tzv. „Kameno vino“, pochází právě z těchto vinic.

Jih Hercegoviny nabízí od všeho kousek. Kromě vinic, také olivové háje. Z kulturního hlediska se tu také nudit nebudete. Je zde plno historických měst, horských scenérií, adrenalinového vyžití v oblasti řeky Neretvy a jiné. Kam se zajet podívat si řekneme v jiném článku. Tato země není jen o alkoholu, příroda je tu vážně úžasná. I když ideální bosenská snídaně je bosenská káva, cigareta a někdy i rakije nebo vodka. Ale teď zpět k vínu.

Nejznámější druhy vína v Hercegovině

Na pultech obchodů najdete bílé i červené místní víno, ale překvapením pro mě bylo, že jsem v regálech obchodů nenašla místní růžové víno. A to jsme nakupovali v malých i velkých obchodech. Růžové víno se zde ale vyrábí, a to směsí Blatiny a Cabernet Sauvignonu. Víno je známé ovocným charakterem a jemnou strukturou. Možná jsme šli po naší minulé návštěvě najisto pro Vranač, Blatinu a Žilavku.

Bílé odrůdy místních vín

Žilavka

Jedná se o nejznámější bílé víno Hercegoviny. Považuje se za autentickou místní odrůdu. Název pravděpodobně odkazuje na jemné „žilky“ viditelné na slupce zralých hroznů. Víno nese zelenožlutou barvu, má výrazné aroma a příjemné kyselinky. Má citrusové a květinové tóny, vyšší svěžest, často lehce minerální a suchou chuť. Hodí se k rybám, sýrům a lehkým jídlům. Rozmezí alkoholu se pohybuje mezi 12–14 %.

Bena a Krkošija

Bena je místní bílá odrůda, která se často vysazuje společně se Žilavkou. Krkošija je tradiční hercegovskou odrůdu používanou pro směsi bílých vín. Obě odrudy se nejčastěji přidávají právě do Žilavky.

Dobrogostina

Dobrogostina je starší autochtonní odrůda, která je dnes méně rozšířená.

Červené odrůdy místních vín

Blatina

Blatina je jednou z nejznámější odrud červeného vína Hercegoviny. Které je silné a plné, rubínově tmavé, částečně s podtóny ovoce, často právě s tóny švestek, višní a koření. Zraje v dubových sudech až několik let. Typicky se servíruje při podávání místních jídel, jak masových, tak kořeněných. Rozmezí alkoholu se pohybuje mezi 12–13,5 %. A je vhodné pro archivaci.

Trnjak

Silné červené víno s tóny ostružin, tabáku, třešní a kouře. V posledních letech získává popularitu i mimo Balkán.

Vranac

Víno, které beru z regálu jako první je Vranač. Jedná se o velmi známou balkánskou odrůdu. Je to tmavé a silné víno s vysokým obsahem alkoholu a i cukru, má intenzivní aroma s chutí lesního ovoce. Pěstuje se v Hercegovině i v dalších částech Balkánu. Je také vhodné k archivaci.

Další odrůdy v Bosně a Hercegovině

Kromě Hercegoviny existují menší vinařské oblasti i v severnější Bosně. Pěstují se zde domácí i mezinárodní odrůdy. Z bílého vína nejčastěji: Chardonnay, Sauvignon Blanc, Muškát Ottonel, Graševina, Žilavka, Bena, Krkošija.

Graševina

Velmi populárním vínem je bílá Graševina. Jedná se o moštovou odrůdu révy vinné, která je nejvíce spojována s oblastí Chorvatska a severní částí Bosny. Ve světě je tato odrůda známá hlavně pod názvem Welschriesling (nikoli příbuzná klasickému Rieslingu).

Původ této odrůdy přesně nelze určit. Dlouho se předpokládalo, že pochází z Francie nebo Itálie, ale moderní výzkumy ukazují spíše na oblast střední Evropy nebo Balkánu. Největší historickou tradici má právě v Chorvatsku.

Jaké je víno Graševina? Převážně svěží a lehké, s vyšší kyselinkou, má citrusové tony a zeleného jablka, někdy květinové nebo minerální tóny V teplejších oblastech Hercegoviny může být plnější a aromatičtější.

Z červené ho vína se na severu Bosny pěstuje hlavně: Blatina, Trnjak, Vranac, Merlot, Cabernet Sauvignon a Plavac Mali.

Plavac Mali

Plavac Mali je nejznámější a nejvýznamnější červená odrůda z Chorvatska. Pěstuje se hlavně podél dalmatského pobřeží a na severu Bosny. Původ odrůdy vznikl křížením: Crljenak Kaštelanski a Dobričić (stará dalmatská odrůda). Plavac Mali je velmi dobře přizpůsoben suchému a horkému středomořskému klimatu. Réva často roste v kamenité půdě téměř bez zavlažování.

Charakteristika vína bývá silnáa plná s výraznými tříslovinami. Podtóny tmavého ovoce jako jsou švestky, višně, ostružiny. Někdy i tabáku a čokolády. Má vysoký obsah alkoholu, často 14–16 %. Výborně se páruje s: grilovaným masem, jehněčím masem, dalmatským pršutem, tvrdými sýry a zvěřinou.

Zajímavé historické a kulturní lokality na trase

Aby vaše cesta nesměřovala jen za vínem, od sklípku k dalšímu vinařství, tak na Vinské cestě Hercegoviny se nachází mnoho krásných míst k vidění. Pište si do itineráře:

Všechny výše zmíněné stojí zařadit do svého itineráře, protože jsou to nádherná místa. Naše putování po Bosně v roce 2025 a 2026 prošlo všechny tyto místa. Mostar je klasika, kam asi míří nejvíce turistů, poté v letních měsících jsou velmi populární vodopády Kravice a Blagaj. Počitelj, jsme navštívili také loni, krásné kamenné město s úžasným výhledem do krajiny. To že bylo postaveno pro smetánku a žilo v něm pouze 14 lidí je něco neuvěřitelného, na to jak je to rozlehlý komplex. Za náboženskou poutí se někteří vydávají do Međugorje. Neudělejte tu stejnou chybu jako my loni, když jsme dorazili na den zjevení Panny Marie. Neskutečné množství lidí.

Letos jsme navštívili město Trebinje, kde to na nás působilo klidným dojmem a pomalým tempem. Město je obklopeno zelení a je tam toho hodně k vidění. Také do plánu přidejte klášter Tvrdoš, který jsme měli po cestě k moři. A s malou zajížďkou dojedete i k jeskyni Vjetrenica. Zde se údajně natáčely nějaké scény z Vinnetoua. Za přírodou určitě na Hutovo Blato. Je zde mnoho cest, jak se tam dostat. Oblast je to obrovská, ale asi vám bude stačit jen jedna zajížďka a případně panorama ze serpentýn, kterými jsme k blatům sjížděli.

Zajímavosti na závěr

• Nejstarší zachovaný vinný sklep v Bosně a Hercegovině pochází z roku 1855 a nachází se v Gradnićích.
• Rodina Brkić založila v roce 1979 první moderní vinný sklep v BiH.
• Rodina Ćorić byla mezi prvními v Hercegovině, kteří začali víno lahvovat místo prodeje ze sudu.
• Největší vinařství v zemi je Vinarija Čitluk s kapacitou 110 000 hektolitrů.

Na zdravíčko! 🥂🍷

Zdroje: vinskacesta